Praha 7. července 2026 – U příležitosti výročí upálení mistra Jana Husa otevírá karlovarská pobočka Zlaťáky.cz pro veřejnost výstavu Od grošů k flútkům: mince Husovy doby. Návštěvníky zavede do období přelomu 14. a 15. století, kdy českými zeměmi obíhaly pražské groše, mince Lucemburků i pozdější nouzové husitské ražby známé jako flútky. Výstava bude přístupná do 17. července.
„Jan Hus je pro české dějiny silným symbolem odvahy, vzdělání i schopnosti postavit se tehdejším poměrům. Chtěli jsme jeho příběh připomenout trochu jinou optikou – prostřednictvím mincí, které lidé v jeho době skutečně drželi v rukou, používali při obchodování a kterým důvěřovali jako nositelům hodnoty,“ říká Michal Mašek, předseda České numismatické společnosti a spoluautor výstavy.
Jan Hus, český kněz, kazatel, učitel a náboženský reformátor, působil na pražské univerzitě, jejímž se stal také rektorem. Ve svých kázáních v Betlémské kapli i spisech kritizoval nedostatky tehdejší církve, zejména nemorální chování části duchovenstva a zneužívání církevní moci. Roku 1414 odjel do Kostnice, aby před koncilem obhájil své názory. Místo toho byl uvězněn, odsouzen za kacířství a 6. července 1415 upálen.
Výstava ukazuje, jak vypadalo mincovnictví v období Husova života i bezprostředně po jeho smrti. V Českém království tehdy obíhaly především mince Karla IV., po jeho smrti pak také ražby Václava IV., Zikmunda Lucemburského a moravského markraběte Jošta. Zásadní součást českého oběživa představovaly pražské groše Václava IV., které si i přes často méně pečlivé provedení uchovávaly důvěru doma i za hranicemi.
České mince vznikaly především v královské mincovně v Kutné Hoře, zatímco Joštovy ražby pocházely z Brna. Na cestě do Kostnice se Jan Hus mohl setkávat také s mincemi vydávanými v dalších částech Svaté říše římské, včetně ražeb Zikmunda Lucemburského, dalších evropských vládců nebo církevních hodnostářů. Mezi zajímavé exponáty a souvislosti patří také mince vzdoropapeže Baldassara Cossy, pozdějšího Jana XXIII., jedné z výrazných postav kostnického koncilu.
Po Husově smrti vypukly husitské války, které výrazně proměnily i podobu peněz. Nedostatek stříbra vedl k výrobě nouzových měděných mincí označovaných jako flútky. Razily se z roztavených měděných předmětů, například pánví, kotlů či svícnů. Protože však neobsahovaly drahý kov a vznikaly ve velkém množství, rychle ztrácely důvěru obyvatelstva i svou hodnotu.
Naopak pražské groše Václava IV. si oblibu držely ještě dlouho po smrti panovníka. Některá města jejich kvalitu ověřovala a vyhovující kusy označovala zvláštním puncem, takzvanou kontramarkou. Díky tomu mohly některé groše zůstávat v oběhu i více než sto let od svého vyražení.
„Historické mince nejsou jen sběratelskými předměty. Dokážou velmi konkrétně vyprávět o důvěře lidí v peníze, o politických změnách i o tom, jak se velké dějiny propsaly do každodenního života. Výstava je proto malým návratem do doby, která formovala českou historii i naši kulturní paměť,“ doplňuje Dominika Bártová, PR manažerka společnosti Zlaťáky.cz.
Výstava Od grošů k flútkům: mince Husovy doby je sestavena ze sbírek členů České numismatické společnosti a veřejnosti bude přístupná až do 17. července.
Zdroj: Zlaťáky.cz
Často kladené otázky
Kdy končí výstava mincí z Husovy doby?
Výstava bude přístupná do 17. července.
Kdo je autorem výstavy?
Spoluautorem výstavy je Michal Mašek, předseda České numismatické společnosti.
Jaké mince jsou na výstavě?
Na výstavě jsou mince jako pražské groše, flútky a ražby Lucemburků.