Alej roku 2026: hlasování běží do ledna

Od 4. listopadu 2026 do 27. ledna 2027 může veřejnost hlasovat pro svou oblíbenou alej. O titul Alej roku 2026 soupeří 55 alejí a stromořadí ze třinácti krajů.

Do šestnáctého ročníku ankety, kterou pořádá nevládní organizace Arnika, lidé letos nominovali 55 alejí a stromořadí ze třinácti krajů České republiky. Utkají se o titul celkové vítězky i nejoblíbenější aleje v jednotlivých krajích. Nejvíce nominací přišlo ze Středočeského, Ústeckého a Zlínského kraje (po šesti), po pěti z Prahy, Plzeňského kraje a Vysočiny. Jediný Karlovarský kraj letos zůstal bez nominace, přestože jeho loňská krajská vítězka obsadila v celkovém pořadí šesté místo.

„Za každou nominací stojí člověk, kterému na jeho aleji záleží natolik, že o ní chtěl dát vědět celé republice. Projděte si jejich příběhy a dejte hlas té aleji, která vás oslovila nejvíc. Hlasovat můžete až do konce ledna,“ vyzývá koordinátorka Aleje roku Denisa Hronová.

Příběhy nominovaných alejí

K nejdojemnějším letošním nominacím patří Lipové stromořadí u Domova v Buchlovicích na Zlínsku. Lípy tu nechal v roce 1805 vysadit hrabě Leopold I. Berchtold podél cesty k lazaretu pro vojáky raněné v napoleonských válkách. Z lazaretu se později stal špitál, o který pečovaly řádové sestry, a dnes v budově sídlí domov pro seniory. Z původní aleje zůstalo sedm starých lip. Alej nominoval pětadevadesátiletý Jan Horák, který v domově žije a stromořadím prochází každý den. Jako malý kluk tudy spěchal pomáhat sestrám do špitálu. O anketě se dočetl v časopise a nominaci neposlal kvůli cenám – přál si, aby se o jeho aleji dozvěděli i další lidé.

Do dušičkového času se hodí příběh Javorové aleje pod Malsičkou v Jihočeském kraji. Alejí se v minulosti převáželi zesnulí na starobylý hřbitov Malsička. Pamětníci vyprávějí, že v silných vánicích povoz s nebožtíkem někdy uvázl ve sněhu a muselo se čekat, až se počasí umoudří.

Zhruba tři sta let vede z Olomouce k bazilice na Svatém Kopečku poutní cesta lemovaná historickou alejí. Stromy se vysazovaly postupně v letech 1680 až 1752, v 90. letech minulého století byla alej obnovena. Její část vedoucí podél silnice v polích má podle plánů protnout takzvaná východní tangenta, čtyřproudý obchvat Olomouce.

Valdštejnská alej v Zahrádkách na Českolipsku, kterou v 17. století založil Albrecht z Valdštejna, se už pětkrát stala nejoblíbenější alejí Libereckého kraje – v letech 2014, 2018, 2020, 2022 a 2024. Ve starých stromech žije vzácný brouk páchník hnědý. Ten obývá i staré jírovce Kaštanové aleje v zámeckém parku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, jediné letošní nominace z Královéhradeckého kraje. Celý park je kulturní památkou a alej je součástí evropsky významné lokality.

Brno zastupuje mimo jiné památná Alej kaštanů na Malé Klajdovce, jediné staré stromořadí jírovců ve městě. V anketě není nováčkem: v roce 2021 skončila celkově druhá. Z pěti pražských nominací jsou tři chráněné jako památné stromy, včetně aleje od Libocké brány v oboře Hvězda, která je národní kulturní památkou, a dubů na hrázi Podleského rybníka.

Řada nominací ukazuje, že aleje se stále sázejí a obnovují. V Litoměřicích loni vysadili podél promenády na Mostnou horu 150 mladých, klimaticky odolných javorů a jírovců. Alejová cesta k rozhledně navazuje na místo, odkud v 15. století pocházely duby a buky na první litoměřické mosty přes Labe. Ve Slapech obnovili místní hasiči ke 145. výročí svého sboru alej dvanácti třešní a Slapskou třešňovku nominovali jako příběh místa, které díky společné práci znovu ožívá. V obci Tichá v podhůří Beskyd vysadili podél cesty k hradu Hukvaldy 45 švestek tří tradičních odrůd. Plzeňská Muzikálová alej zase připomíná úspěšnou éru zdejšího muzikálu: představení po derniéře zmizí, stromy v krajině zůstanou. Na Vysočině obnovují ve Stanovicích s alejemi i historickou síť polních cest mezi okolními obcemi.

„Anketa Alej roku nám i letos ukazuje, jak hluboký vztah mají lidé k přírodě ve svém bezprostředním okolí. Nominace jsou neuvěřitelně pestré – od monumentálních historických alejí přes komorní stromořadí u venkovských rybníků až po nově vysazené komunitní aleje a linie stromů, které obnovují historii naší krajiny. Stejně pestré jsou i příběhy, které nám nominující poslali. Smyslem ankety není jen soutěžit o nejkrásnější alej, ale především upozornit na obrovský význam těchto stromů pro zadržování vody v krajině a ochlazování okolí. Každý příběh a každý odevzdaný hlas nám pomáhají tyto živé poklady chránit i pro budoucí generace,“ říká Marcela Klemensová odbornice na ochranu stromů v krajině a vedoucí kampaně Arniky Zachraňme stromy.

Jak hlasovat

Každý může odevzdat jeden hlas pro alej, která ho nejvíce oslovila. Teprve potom je hlas platný.

Výsledky ankety budou vyhlášeny v únoru 2027. Veřejnost se může těšit na 13 krajských vítězek a celkovou vítězku Alej roku 2026, která získá nejvíce hlasů napříč celou republikou. Ve vítězné aleji se následně uskuteční slavnostní předání cen a diplomů za přítomnosti patronů ankety.

Zdroj: Arnika